V zápase druhého kola jsme se v neděli v podvečer střetli s Uraganem, dalším z početné řady ukrajinských mančaftů v naší skupině. Zatímco naše soupiska se lepila co to šlo, soupeř dorazil v početné tlupě včetně několika fanoušků a fanynek. Že se nejedná o žádná ořezávátka, nám mohl napovědět výsledek z minulého kola, kdy přejeli tradičně silný Pneuservis Bartoušek 10:1. Naše řady nakonec na poslední chvíli vyztužil Koudelka a na výpomoc z béčka dorazil Vávra, a se dvěma hráči na střídání tak naše naděje rázem raketově vzrostli.

Začátek zápasu byl z naší strany hodně opatrný, a iniciativa byla po většinu času na kopačkách soupeře. Nováček v bráně tak musel být neustále v pozoru. Jeho pozornost se rozhodl jednou vyzkoušet i Bílý, a z téměř nulového úhlu poslal nečekaný míč směrem na naší branku. Nováček sice koukal po ráně do čela trochu překvapeně, ale míč se odrazil ven, a tak tato humorná vložka skončila naštěstí pouze soupeřovým rohem. První půli jsme nebyli příliš nebezpeční, spoustu nadějných situací se nám nedařilo dotáhnout do zakončení, a Uragan hoden svého jména toho využíval k rychlým kontrům. Z jednoho takového se jim podařilo skórovat a půle tak skončila 1:0.

O půli jsme poladili taktické detaily a do zbytku zápasu šli s jasným cílem vydolovat zde nějaké ty body. Vrátit se do zápasu nám pomohl sám soupeř. Uvnitř vápna nesmyslným zakrokem přejel kotníky zády k bráně stojícího Koudelky a na světě byla penalta. K té se postavil tradiční exekutor Maršoun a bezpečně proměnil. A rázem bylo Youngsters plné hřiště. Náš zlepšený výkon byl po chvíli odměněn vedoucí brankou, na Tetivův roh si seběhl opět Maršoun a procedil míč přes klubko bránících hráčů až do sítě. Uragan začal ztrácet nervy a nebyl vubec schopný se dostat přes naší skvěle fungující defenzívu, do které se poctivě zapojovala celá pětice na hřišti. Z obranné ulity jsme navíc dokázali pravidelně vystrkovat růžky. Charvát získal míč na vlastní polovině, potáhl po lajně, a na zadní tyči našel zapomenutého Koudelku, který nám ve skluzu přinesl ještě více klidu na kopačky. Toto všechno jsme stihli snad ještě během prvních deseti minut druhé půle.

To už byla pro namistrované ukrajince poslední kapka a nedlouho poté jeden z hráčů Uragánu předvedl další nesmyslný zkrat. V přerušené hře inkasoval Maršoun tvrdý úder loktem či snad dokonce pěstí do zad, a protože byl pomezní sudí pozorný, nemohlo přijít nic jiného než červená karta. Po zákroku se museli chvíli krotit emoce, což si užíval zejména Mihula, známý to provokatér. Naštěstí se ale neinspiroval u kapitána své oblíbené Slavie v právě probíhajícím derby, a udržel vše v rámci slovní přestřelky a dělání ramen. Po vyloučení už bylo víceméně jasné, že v aktuálním nastavení obou týmů už zápas nepustíme. Obrana fungovala bezchybně a naopak jsme to mohli být my, kdo přidá další branky. Nakonec už jich ale nebylo potřeba a tak si z Pražačky odvážíme velice cennou výhru 3:1.

V prvním kole nás čekal hratelný soupeř UTS Vršovice, který se po malé pauze opět vrátil do druhé ligy. Bohužel se jedná o tým, proti kterému, se nám moc v koncovce nedaří, a to se potvrdilo i tentokrát. Naše sestava byla stavěná spíše defenzivně, protože některé hvězdy opět dali přednost něčemu jinému. V útoku jsme tak spoléhali pouze na duo Maršoun-Koudelka.

Do zápasu jsme vlétli aktivně a v prvních minutách jsme měli minimálně čtyři až pět tutovek, ve kterých jsme postupně selhali. V koncovce se především trápil kapitán Maršoun, který dokonce orazítkoval i břevno. Po festivalu zákroků brankáře Vršovic přišla slepá pasáž, kdy oba týmy hráli vyrovnanou partii a čekalo se na první branku. Především naši obránci Letko s Náprstkem dirigovaní lídrem Bílým, odváděli výbornou práci.

Druhý poločas od nás nebyl dobrý, ale ani soupeř nedisponoval šancemi. Utkání tak nakonec rozhodla maličkost, po totálně písknutém nesmyslu domácí rozehráli na půlce rychle standartku a trošku se štěstím se po odrazu dostali do vedení. Po obdrženém gólu bylo prakticky hotovo, jelikož Mihula musel o poločase ze hřiště a s jedním hráčem na střídání jsme úplně odpadli. Náš následný tlak byl bezzubý, ani při hře s brankářem jsme nic moc nevymysleli, ba naopak v závěru jsme ještě jednou inkasovali.

Zkrátka tak jak jsme na konci jarní sezóny skončili, tak jsme tu podzimní začali a to bez gólů. Staré přísloví říká, že když nedáš gól nevyhraješ a na tom asi něco bude. Bojovnost našim borcům opět nechyběla, ale ta fotbalovost se sama jen tak bez těch techničtějších hráčů neobjeví. Na druhou stranu, kdyby to bylo rychle tři nula asi by to také vypadalo jinak, každopádně soupeř si to vydřel a zaslouženě vyhrál.

Štěrboholy, jedno z nejhorších hřišť ze seznamu, kde se Hanspaulka může hrát, hostilo náš poslední duel jarní sezóny. Nejenom, že tam jedete půl dne, ale ještě máte pocit, že už snad ani nejste v Praze a nakonec zjistíte, že tam na tom letišti by bylo vhodnější hrát 8+1. Každopádně jsme se tam nějak sešli spíš domluvit rozlučku a podle toho také utkání „opět o ničem“ vypadalo. Jakýkoliv výsledek totiž prakticky neměl na umístění obou celků vliv. Soupeř bez svých útočných opor zalezl do svého brankoviště a hrozil prakticky jenom z brejků, které po celý zápas jednoduše likvidoval Nováček. I když nám větší držení míče a tvorba hry dělá celkem problém, museli jsem tak tuto roli přijmout my. Bohužel v sestavě nebyl ani jeden ze tří středových playmakerů, a tak naše kombinace byla dost kostrbatá. Největší šanci měl při sólu útěku Koudelka, ale neproměnil a když Mihula ve druhém poločase trefil pouze tyč, skončil zápas bez branek. Šancí jsme měli v zápase víc, ale tak nějak si to celé říkalo o dělbu bodů a remíza je tak zasloužená na obě strany. Diváci tentokrát zůstali doma a udělali dobře, protože se na to upřímně moc nedalo koukat. Oba týmy si splnili povinnost a mohou se těšit na letní dovolené před podzimní částí.

Vedro jak v peci, tři kola do konce sezóny a jistota, že si zahrajeme druhou ligu i na podzim, to vše naznačovalo, že naše soupiska opět nebude čítat dvě pětky. Nakonec tím největším problémem však byla viróza, která postupně pokosila některé naše borce, kteří se přidali na už tak početnou dlouhodobou marodku. Hecovat tak musel kapitán Maršoun, kterému teplé počasí absolutně nesvědčí a tak, že je nemocný v tomhle teplíčku nikoho absolutně nepřekvapí. Hájek pro jistotu selhal v dopravě a tak bylo jasné, že si to střihneme pouze s jedním hráčem na střídání. Audi naopak bylo připravené velmi dobře, početný zástup afrických borců nasvědčoval tomu, že náš soupeř s fyzičkou a teplem mít problém rozhodně nebude.

Zápas začal velmi netradičně, když rozhodčí spustil na oba kapitány cizím jazykem, načež náš kapitán ze sebe dostal anglicky pouze „na to seru“ a Nováček tak musel chytat proti slunci. Debata o jazykové vybavenosti našeho kapitána pokračovala i po úvodním hvizdu a než jsme se rozkoukali, tak si Nováček připsal první famózní zákrok. Aktivní audina ihned začala určovat tempo hry a tlačit se do našeho vápna. Přesto jsme to byli my, kteří jsme hned v úvodních minutách soupeři připravili velké překvapení. Napomohli nám k tomu jak jinak, než dobře sehrané standardní situace. Nejprve se Maršoun po autu od Mihuly zavěsil do vzduchu a hlavou otevřel skóre, aby ihned poté po nacvičeném rohu s Koubkem navýšil na 2:0. Bohužel jakoby jsme si mysleli, že nemusíme bránit a soupeře rozstřílíme a než jsme se nadáli, Audi vedlo pohodlně 4:2. Vedro nám moc nesvědčilo, nechtělo se nám běhat a tak nějak celkově jsme hráli jenom, že musíme. Naopak na druhé straně afričtí tanečníci lítali po celém hřišti a zkoušeli nejeden míčový trik. Kromě klasicky výborného Nováčka z našeho týmu vyčníval pouze playmaker Koubek, však aby ne, když několik předchozích kol odpočíval, zhodnotil vedoucí mužstva Mihula. Poločas jsme tak nějak dochodili a spíš se těšili na konec, než že bychom měli sílu a chuť s nepříznivým výsledkem něco dělat.

Druhý poločas začal přesně tak, jak skončil ten první. Náš soupeř se aktivně mazlil s balónem a my spíš čekali na nějaký brejk. Velký špatný, ale předváděl v útoku Maršoun a jelikož neudržel nahoře ani jeden míč, tak soupeř neustále útočil. Zlepšený obranný výkon naopak v druhém poločase předvedla především dvojce Bílý s Vokounem, kteří aktivně střežili africké atlety. Drobných faulů se při bránění začali dopouštět Letko s Mihulou a následně i do té doby v klidu hrající soupeř. Rozhodčí pomalu přestal zvládat své rozhodnutí a především díky němu se rozhodnuté utkání začalo víc a víc hrotit. Naše fauly byli spíš taktické, kdežto soupeř několikrát nesmyslně dojel situaci, kde prostě věděl, že nemohl být u balonu první. Následně po odpískaném faulu nakopl útočník Audi jednoho z našich hráčů a strhla se malá strkanice. Korunu všemu nasadil nehrající trenér Audi, který byl za kladného stavu pro jeho tým nezvykle nervózní a dokonce si došel slovní přestřelku s Mihulou vyřešit až na trávník. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam! Situace se uklidnila, hrálo se dál a najednou z ničeho nic po souhře Maršouna s Koubkem jsme dali v 58´ minutě gól. Aktivní Koubek poté zavelel jako správný špílmachr, že to ještě kousnem a také se tak stalo! Nejprve jsme si nechali orazítkovat břevno, poté si převzal míč právě Koubek a s citem rozjel hlášenou poslední akci zápasu. Precizní přihrávkou nahrál ihned balón nahoru do obsazeného Mihuly, který se dvěma obránci na zády parádně sklepl míč pro Maršouna. Přesto, že náš kapitán byl rozhodně do té doby nejhorší na hřišti, tak se ranou z první nemýlil. Završil hattrick a vyrovnal tak na 4:4. „Kvalitu“ ještě v závěru předvedl rozhodčí, který i přesto, že hlásil poslední akci a ještě ani celá naše pětka po gólu nebyla na vlastní polovině, odpískal rozehrávku. Audi ihned valilo v přečíslení útok na naší bránu a pouze s velkým štěstím jsme neobdrželi gól. Poté po odkopu ještě přijel jeden z hráčů opět nesmyslně do Mihuly. Uviděl za to žlutou kartu a následně konečně rozhodčí písknul konec. Na konci zápasu jsme si všichni v poklidu sportovně podali ruku, až na vedoucího z týmu Audi, který měl opět nějaké nesmyslné řeči… k tomu asi není raději ani co říct. Soupeř si rozhodně za předvedenou hru zasloužil vyhrát, ale prakticky se o bod připravil úplně, ale úplně sám protože my k němu přišli jako slepý k houslím.

Zkušenost a fotbalová chytrost proti mladickému nadšení. I tak by se dal shrnout páteční zápas proti mladým puškám z týmu MFK Klokan B, který je tvořen zejména dorostenci z Fotbalové Akademie A. Zbura. Tento tým jen pár dní před naším vzájemným zápasem jasně ovládl finále Pražského Poháru dorostu, a tak bylo jasné, že kluci v sobě nějakou kvalitu budou mít.

Na malém hanspaulském hřišti ale rozhodují úplně jiné faktory, a tak bylo velice rychle jasné, kdo bude v tomto zápase tahat za kratší konec provazu. Ihned v první minutě nevypustil zdánlivě příliš dlouhý dloubanec za beky Veselý, v souboji přeskočil váhajícího brankáře hostí, a hlavou poslal míč směrem na prázdnou svatyni soupeře. Cestu míče do branky ještě jistil na zadní tyči Maršoun, nechtěl ale jen slíznout smetanu, a gól nechal Veselému. Pak jsme v nasazení trochu polevili a zejména v rozehrávce jsme si počínali dosti bohorovně. Nováček v bráně si musel připsat pár svých klasických zázračných zákroků na čáře a pak dal bekům hlasitě najevo svojí nespokojenost. Mladí Klokani nadšeně rotovali a bylo jich plné hřiště, ale jak v zakončení, tak v obranných situacích si počínali velmi naivně, a Youngsters tak nemilosrdně trestali kdykoliv se jim naskytla příležitost. Do půle přidali ještě po dvou kusech Maršoun s Koudelkou, jednou se trefil Mihula. Zejména některé kombinace našeho bratrského dua na hrotu byly pochoutkou pro každého fotbalového labužníka.

Druhá půle se nesla ve velmi podobném duchu, jen jsme si kromě smrtelných brejků začali i trochu užívat zábavy na balonku. Charvát si klasicky počítal housle, aktivní Koudelka vyhledával souboje jeden na jednoho, a i Letko se nám trochu osmělil v rozehrávce. Ledový klid Bílého na míči už snad ani není třeba zmiňovat. Hattrick nakonec zaknihoval Koudelka, dokonce pět fíků si dohromady připsal kapitán Maršoun, a konečné skóre na 11:1 pečetil Charvát, který na zadní tyči uklidil Mihulův dlouhý aut obávaným dvojákem.

Mladíky z Klokana je třeba určitě pochválit za aktivní hru, ve které pokračovali po celý zápas i přes značně nepříznivé skóre. Až naberou trochu zkušeností a přidají větší klid na míči, dostaví se určitě i lepší výsledky. My už to přece jenom nějaký ten pátek hrajem, a tak jsme si dnes připsali pohodlnou a vysokou výhru. Příští týden nás čeká odpočinek a další zápas tak odehrajeme až 31.05. na Čechii Smíchov proti Audi United.

Středeční finálové utkání MOL cupu velmi nepříjemně ovlivnilo naši soupisku, jelikož máme v týmu pár rudých snílků, kteří letos opět cejtí šanci na úspěch. Bohužel, tak jako to nevyšlo Spartě, to nevyšlo ani nám. Nejenom fotbalový souběh, ale především i velká vlna zranění nás odsoudila k utkání bez střídání. Naopak Sarmat dorazil v plné polní, navíc se dvěma velmi atletickými borci tmavé pleti, kteří byli k nezastavení.

Začátek utkání nám vyšel a ze zajištěné obrany jsme se postupně dostávali do šancí více než náš soupeř. Naše aktivita byla i po perfektně sehraném rohu odměněna brankou na 1:0, když Maršoun po Hájkově rozehrání propálil vše, co mu stálo v cestě. Bohužel konec poločasu nás zastihl trochu nepřipravené. Nejprve zatáhl Bílý za ruční brzdu a kopala se penalta, kterou Sarmat proměnil a než jsme se rozkoukali, Nováček v souboji sestřelil pozdním výběhem útočníka a kopala se opět penalta. Tu tentokrát Nováček zlikvidoval, bohužel opět na nohu exekutorovi a ten se z dorážky nemýlil. Do konce poločasu Sarmat udeřil ještě jednou a nám už pomalu docházeli síly.

Ve druhém poločase jsme unaveni čekali na svojí šanci a ta po perfektním brejku přišla. Snížení krásnou střelou pod klacek zajistil Tetiva. Bohužel další šance z naší strany moc nepřicházeli a aktivní Sarmat poklidnou rozehrou unavoval naše nohy natolik, že jsme nebyli schopni zachytávat náběhy aktivních útočníků. Velmi špatné bránění předvedl Maršoun a po jeho chybách v závěru Sarmat dvakrát pečetil své vítězství. Soupeř měl kvalitu, zkušeně nás rozebral a zaslouženě vyhrál, bohužel bez střídání se na téhle úrovni s naší nulovou fyzičkou hrát nedá.

Páté kolo bylo před námi a naše herní forma nebyla úplně špatná, nicméně bohužel zatím nevedla k bodovým ziskům. Po minulém utkání, kdy se nám nepovedla soupiska, jsme se tentokrát mohli těšit z návratu Letka, Veselého, Steinochera a dokonce i Bílý přijel včas. Důležitost utkání nepodcenil ani brankář Nováček, který byl na place jako první minimálně třičtvrtě hodiny před zápasem, jen tak dál! Náš soupeř poněkud překvapivě zatím ještě neprohrál a se skóre (26:6) po čtyřech utkáních, byl jasně považován za favorita tohoto klání.

Začátek zápasu byl z naší strany velmi rozlítaný a na dlouhém hřišti na Aritmě to bylo velmi znát. Perfektní kombinace, a hlavně rychlé náběhy za obranu nám dělali velký problém a než jsme se rozkoukali otevřel Moravec skóre. V zápětí nám ihned na kopačky dodal klid Maršoun, který po parádní dlouhé přihrávce od Mihuly, prakticky po prvním doteku v zápase s míčem, vyrovnal na 1:1. Naše obrana se pak uklidnila, srovnala do bloku a začala spoléhat na opět aktivního Koudelku, kterého bylo celé hřiště. Nejprve se protancoval parádním sólem až před brankáře, na kterém si bohužel při kličce vylámal zuby, aby se posléze opět parádním sólem, po dlouhém autu od Mihuly, dostal do stejné situace a tentokrát obstřelem nezaváhal. Další branku přidal Maršoun a poté opět Koudelka a vypadalo to, že je po zápase. Debakl nebyl schopen během do konce prvního poločasu cokoliv vymyslet a každý střelecký pokus šel buď vedle nebo do famozního Nováčka.

Ve druhém dějství naopak Debakl vymyslel hned po rozehrávce takovou kombinaci, že jsme se ani nedotkli balonu a bylo sníženo na 2:4. Klid ve hře nám dával ze zadní pozice lídr Bílý a když už jsme něco podcenili, vše pochytal Nováček. Velkou naší zbraní byly Mihulovi auty, který byl schopen z vlastní poloviny posílat naše útočníky do nebezpečných pozic. Klasická předzápasová sypačka na kasu místo rozcvičky ukázala, že Tetiva je po posledních zápasech při chuti, a i přes jeho názor, že dva góly v sezoně už má splněné, se utrhl i tentokrát. Nejprve na lajně ustál ostrý sprinterský souboj rameno na rameno a poté chytrou střelou překonal brankáře Debaklu. Závěr utkání patřil né příliš aktivnímu Steinocherovi, který nejprve vystihl soupeřovu rozehrávku, aby posléze předvedl svojí ušetřenou energii, když navedl míč z vlastní poloviny přes celé hřiště, nahrál Maršounovi a pelášil zavřít akci 2 na 1 na zadní tyč. Kapitán velmi ocenil jeho dravost a chuť vstřelit branku, nicméně místo gólové přihrávky volil obstřel brankáře a završení už třetího hattricku v řadě! „Kluci mě znají, někteří se mnou hrají celý život a vědí, že jsem hamoun, ale když to do té sítě padá, tak věřím, že mi to vždy rádi odpustí“, dodal střelec Maršoun. Výbornou náladu a chuť ze zápasu nezkazila ani korigující druhá branka v zápase Moravce, a tak jsme po závěrečném hvizdu rozhodčího mohli slavit důležité dva body. „Kromě úvodního tlaku jsme soupeře do ničeho nepustili, hráli jsme aktivně a hlavně účelně. S bráchou se nám teď daří, já mu to oběhám a on to jen klasicky zakončí, navíc kluci dobře brání, takže spokojenost, zhodnotil utkání Koudelka“

Příští týden se vidíme opět ve středu večer, tentokrát na Pražačce, tak dorazte!

Středeční večer patřit opět fotbalu a nás čekal ve čtvrtém kole jeden z podzimních odpadlíků z první ligy, a tak bylo víc než jasné, že nás čeká nehezký kolotoč. Sestava v den zápasu vypadala výborně, jelikož otazník vysel pouze nad střelcem Steinocherem. Nakonec to bohužel dopadlo tak, že Les Miserables dorazili skoro na dvě pětky a my začínali bez střídání. Doprava, nemoc a zapomenutí na čas výkopu stálo naši sestavu rovnou čtyři borce.

Zápas tedy nabral celkem rychlé obrátky, když „papírově“ náš bývalý spoluhráč Sodoma vymetl z pozice brankáře šibenici Nováčkovi svatyně. Ihned poté aktivní borci hrající ČFL ovládli hřiště a než jsme se rozkoukali bylo to 5:0. Následně dorazil lídr obrany Bílý, tak jsme si mohli alespoň na chvilku na střídačce odplivnout. Po dalším obdrženém gólu aktivně hrající Koudelka zařídil žlutou kartu pro soupeřova brankáře a chytře rozehraná standardka po ose Maršoun – Mihula – Tetiva přinesla snížení. Se závěrečným hvizdem se ještě prosadil po Mihulově nahrávce Maršoun. První poločas byl tedy předpokládaný kolotoč a my se mohli maximálně tak zlobit na naše spoluhráče, kteří nám nedorazili pomoct.

Do druhého poločasu jsme vstoupili s tím, že to jdeme nějak v klidu dohrát. Naštěstí pro nás soupeř zvolil stejnou taktiku. Laxně hrající „bídníci“ začali s brankářem hrát bago v jejímž středu byl neúnavný Koudelka, a po sérii sprintů v trojúhelníku si nakonec vybojoval sám míč a snížil na 6:3. Následoval secvičený signál, při kterém obránce špatně zachytil Maršounův náběh a situaci stihl už pouze vyřešit zahráním rukou v pokutovém území…penalta! Aktivně hrající Koudelka odmítl nabídnutou možnost od Mihuly, a tak jako před třemi týdny se k penaltě postavil kapitán Maršoun. Trénink dělá mistra, a tak tentokrát dělovkou nedal brankáři šanci. Než se soupeř rozkoukal udeřil opět Koudelka, poté Maršoun završil hattrick a bylo to náhle 6:6. V závěru utkání nakonec přeci jenom Les Miserables začali hrát svůj fotbal a přišpendlili naše unavené mužstvo do pokutového území. I přes vynikající zákroky Nováčka a obětavosti všech našich hráčů se dvě minuty do konce povedlo bídníkům opět odskočit do vedení. Vyčerpaní Youngsters ještě zkusili vrhnout zbytky svých sil do útoku, ale nakonec to byli opět bídníci, kteří v závěru udeřili z brejku.

Soupeř nám druhý poločas hodně usnadnil a chvilkama to vypadalo na velké překvapení, nakonec to, ale na body nestačilo. Ze hřiště jsme odcházeli i tak spokojení, jelikož jsme předvedli bojovný výkon proti hráčům velmi solidní úrovně. Skoro se vyrovnat hráčům, kteří hrají velký fotbal a pravidelně trénují je pro nás velký úspěch, jelikož většina z nás byla na tréninku naposled snad v dorostu. Příští kolo budeme muset takto hrát hned od prvních minut a snad se nám povede urvat nějaké body.

3x Maršoun, 2x Koudelka, Tetiva

I přes dva dobře odehrané zápasy byli Youngsters na jaře stále bez bodu, a tak bylo potřeba oloupit PAPE Dejvice, které jsme na podzim celkem jasně deklasovali. Bohužel zranění z posledních týdnů se začínají projevovat i na naší početné soupisce a před důležitým utkáním to nevypadalo se sestavou vůbec dobře. Zatímco volno na doléčení dostal středopolař Koubek i obránce Letko, tak po zranění se naštěstí vrátil lídr obrany Bílý, univerzál Mihula a také kapitán Maršoun. Cestou na hřiště píchnul svůj motocykl brankář Nováček, a tak jsme zápas začínali pouze s jedním hráčem na lavičce a Mihulou v bráně.

Od začátku zápasu jsme nechtěli nic vymýšlet a s jedním útočníkem jsme začali hrát rychle nahoru do střelby. Jestli tohle někomu sedí, tak je to kapitán Maršoun, který hned svojí první střelou ze standardky otevřel skóre. Po prvním gólu se na hřišti začali dít nevídané věci, které začal předvádět mladičký Koudelka. Nevím, jak přesně popsat všechny ty kličky a fígle, ale byla to naprostá paráda a předpokládám, že se některým chlapcům z PAPE točí hlava do teď. Především u druhého gólu stálo vymotání tří hráčů za to, poté Koudelka doslova namazal na vzdálenější tyč svému bratrovi a šli jsme do vedení 2:0. Minulý zápas jsme bohužel neměli k dispozici žádného útočníka, a tak nám chyběla střelba, což tentokrát problém nebyl. O pár minut později byl totiž u balónu opět Maršoun, střela a gól. Soupeř se sice snažil kombinovat a když se pomalu dostával do provozní teploty, schladil je opět dalším gólem Maršoun. Koncem poločasu měli velkou šanci nejprve Bílý a poté Tetiva, ale oba bohužel neproměnili, a tak vystřelil opět Maršoun a bylo to 5:0. Návrat našeho pětigólového kapitána, tak byl ozdobou včerejšího klání. V úplném závěru si Nováček špatně křikl na Tetivu a hloupou brankou se povedlo PAPE snížit.

Zatímco první poločas byl z naší strany naprosto precizní, tak druhý poločas jsme fyzicky úplně odpadli a stálo to za starou belu. Soupeř vysunul brankáře a začal sypat na naši kasu jeden projektil za druhým. Někdy jsme měli štěstí, někdy ne, a tak se začalo skóre dost vyrovnávat. V tom největším tlaku využil Mihula zaváhání obránce a naštěstí zvýšil naše vedení. Bohužel ani poté, jsme nedokázali hru uklidnit a prakticky pouze odkopy se bránili na své půlce. Poctivá dělničina přinášela ovoce, a kromě utajených střel, které propadli do naší sítě, se povedlo Nováčkovi deptat soupeřovi útočníky, tak jak je jeho dobrým zvykem. Všichni hráči v poli nechali na hřišti úplně všechno a zápas jsme nakonec se štěstím dotáhli do vítězného konce. Hrát se však o pár minut déle, asi bychom opět v závěru přišli o body.

5x Maršoun, Mihula