PŘEKVAPENÍ KOLA SE NEKONÁ
Po třítýdenní pauze, kdy náš tým nejprve odpočíval a poté zvítězil kontumačně nad Holosmetkami, nás konečně čekal návrat na umělý trávník. Naším soupeřem byl lídr skupiny, obávaní Flyers Jinonice. Kdo by tento tým přeci jenom neznal, tak mají celkem skromnou bilanci několika postupu a nespočet výher v řadě, kdy je ani druhá liga nepřibrzdila a v příští sezóně se mohou těšit na hanspalskou elitu. Náš tým se i přes několik absencí nakonec sešel v obvykle početné sestavě, zakoupil lístky na kolotoč a těšil se na porovnání s třetiligovými fotbalisty.
První poločas v celkem dusném počasí začal velmi vlažně a kombinující Jinonice jakoby neměli ani moc chuť hrát, přesto netrvalo dlouho a tečovaná střela skončila prapodivně v naší síti. Následně by se dalo říct, že akce střídala akci a i když Flyers prakticky netrefovali branku, případně nás zachránila konstrukce, či opět skvěle chytající Nováček, který si na lídra ani nevzal fotbalové obutí, tak my jsme byli přesnější. Jednu z našich překombinovaných akcí ukončil Maršoun, když prostě jenom jak jeho zvykem prásknul do balónu a bylo to 1:1. V tomto duchu kdy i my neproměnili pár slibných situací skončil první poločas.
Do druhého poločasu jsme šli nabuzeni, že by to klidně mohlo jít protože Jinonice jsou velmi šikovní o tom žádná, ale upřímně už jsme hráli se silnějšími celky, kteří bych řekl, tak nějak hráli více týmově. Zápas jsme si užili a odehráli velmi zodpovědně, ale jestli jsme udělali nějakou chybu, tak to byla ta v 31. minutě, šli jsme do vedení moc brzo! Kombinace Vokouna s Mihulou hned z kraje druhého poločasu skončila po skvělém voleji Mihuly v brance domácích a my šli nečekaně do vedení, což byla voda na mlýn našeho soupeře. Jinonice ihned prakticky začali více běhat, zapojili do hry golmana a rázem jich bylo plné hřiště. Postupně přebírali otěže zápasu, kdy se jim zcela zaslouženě nakonec povedlo vyhrát 5:2, ale nutno říct, že odcházeli ze hřiště řádně zpocení. Výsledek sice vypadá jasně, ale minimálně polovinu zápasu jsme byli více než vyrovnaný soupeř, což při závěrečném loučení přiznal i náš sok, který nás pochválil a prakticky nechápal naše postavení v tabulce. V tomhle zápase od nás body nikdo nečekal a tak jsme i po prohraném zápase odcházeli s úsměvy na tváři, že jsme si dobře zahráli. Příští týden náš čeká desáté kolo a rovnou i jedna dohrávka, které hodně napoví jak nakonec dopadne letošní záchranářská mise.
