Věděli jsme, že s Kometou to bude běžecky náročný zápas plný soubojů. Bohužel jsme se na tento zápas nedokázali sejít v dobrém počtu a navíc chyběli klíčové opory. Ačkoli výsledkově se nám zápas poměrně dařilo držet pod kontrolou, tak hra dokonalá moc nebyla. Příliš mnoho laciných ztrát a špatné řešení ve finální fázi. Jediné dvě branky vstřelil Mihula přes celé hřiště do prázdné branky, když soupeř chyboval v rozehrávce.
Ztráta to však úplně nebyla. Ačkoli předzápasové očekávání byla vysoké, tak to byl především soupeř, co se hned od prvních minut hrnul dopředu. Díky skvělé obranné hře jsme však soupeře k ničemu nepouštěli, a naopak se nám dařilo hru postupně vyrovnávat. Bohužel ve chvíli, kdy jsme, minimálně opticky, měli trochu víc navrch, přišlo první zaváhání v obraně a ihned bylo potrestáno. Naštěstí jsme se s tím poměrně rychle stačili vyrovnat. Dlouhý nákop od Korbera sklepl Mihula na rozběhnutého Charváta, který při zpracování ani následném zakončení nezaváhal. S čím jsme se však vyrovnat nedokázali byla příliš tvrdá hra hráčů Saens, kteří nejspíše testovali, co všechno jim u rozhodčího projde bez karty. Ten k našemu neprospěchu však odolával až příliš dlouho a rázem se stal z fotbalového zápasu spíše boj, kde místo branek už naskakovali pouze žluté karty. Bohužel zákeřnou hru odnesl i pár minut Tetiva, který po jednom ze zákroků nedokázal ani sám odejít ze hřiště. Hráč Saens se sice ze hřiště, po druhé žluté, pakoval také, ale času již nezbývalo mnoho a soupeř dokázal hru kouskovat až do konce. Každopádně remíza zasloužená.
Od posledního vzájemného zápasu, ve kterém se nám podařilo vyhrát 1:0, uběhlo sotva pár týdnů a přišla odveta. Na stejném hřišti, ve stejný čas a s obdobnou sestavou. Mohlo se tedy zdát, že se bude hrát i podobný fotbal. Opak byl pravdou. Tuto sezonu jsme začali hrát taktiku „je jedno kolik branek dostaneme, hlavně když jich dáme víc“ a Deko porazili 5:3. Role favorita tak byla splněna a teď začíná příprava na další zápas.
Dnes po letní přestávce vstoupí ke svému prvnímu zápasu i „A“ tým, který své první body získal před 14 dny bez boje, díky omluvence od soupeře. Týden poté ještě následovala přestávka, kterou využilo vedení k návštěvě zápasu rezervního týmu, kde hned několik hráčů má ambice hrát výše než v 7. lize.
A právě pro dnešní zápas dostanou 2 hráči „B“ týmu možnost si zahrát proti čtyřnásobnému vítězi celé Hanspaulské ligy, Restauraci U Pecků. Soupeře si netřeba představovat. Není to tak dlouho co jsme měli možnost jeden ze zápasů Restaurace pískat a jedno víme je jistě. Tento tým do 2. ligy nepatří a bude se chtít co nejdříve vrátit na vrchol. Svou sílu ukázal hned v prvním zápase proti Gladiators Beroun, kteří za nováčkovskou daň zaplatili velkým přídělem.
Pauza byla opravdu dlouhá a během léta jsme se nedokázali sejít na jediný přípravný zápas, je tedy velkou otázkou, s jakou formou se dnes na Zákostelní předvedeme. Minimálně se určitě těšíme. :))
S jistotou udržení 2. ligy i pro nadcházející sezónu jsme se rozhodli do dnešního, posledního, zápasu nenastoupit. Uff. Byl to dost náročný půl rok, během kterého nás trápila častá marodka, což se projevilo i na psychickém rozpoložení celého týmu v určitých zápasech. Naneštěstí jsme v tom nebyli sami, a i ostatní týmy měli hned několik problémů. Vlastně nepamatuji, kdy v rámci jedné sezóny proběhlo tolik kontumací, ať už z jakéhokoli důvodu. Věk nezastavíme, a je potřeba se více a více zaobírat obměnou týmu. „Tvrdé jádro“ tvoří již více než 10 let stejná pětice hráčů, kteří pomalu, ale jistě přestávají stíhat tempo hry mladých borců. I proto jsme před 2 lety založili B-tým, který by měl částečně tvořit základnu pro budoucí tahouny A-týmu. Již nyní se několik mlaďasů prozakuje velký potenciál v 7. lize a je jen otázkou času, kdy budou povoláni na zkušenou.
No nic… užijme si léto a vidíme se zase v září!
Po totálně prospaném úvodu z naší strany se soupeř dostal rychle do dvoubrankového vedení a my se horko těžko dostávali do tempa. Naštěstí máme v týmu Carlose, který rozhodně nerad prohrává, a tak jako jeden z mála se snažil strhnout svou aktivitou ostatní k lepšímu výkonu. Nakonec sám i branku vstřelil a snížil na 2:1, ale o pár chvil později byl rozdíl opět o dvě branky. Stav 3:1, i přes několik vyložených šancí na obou stranách, vydržel až do poločasu.
O přestávku nastoupil rozhněvaný Nováček a pořádně vyčinil celému týmu. Bylo to potřeba a hlavně to pomohlo.
V druhé půlce se situace na hřišti zcela vyměnila a najednou jsme to byli spíše my, co udávali tempo a tlačili se více do zakončení. Už chyběl jen gól. Když se nepovedl dát z několika tutovek, přišla střela z půlky hřiště, kterou brankář vyrazil pouze před sebe, kde byl připravený Mihula a ten už nezaváhal. A když o pár minut později nekompromisně zakončil své sólo Charvát, zdálo se, že snad i zápas můžeme otočit. Zaskočená Kometa však nic nevzdávala a začala opět hrát více aktivně. Šance na obou stranách však již více branek nepřinesli, a tak zápas skončil zaslouženou remízou.
Maione, Mihula, Charvát
I když jsme na soupeře hned od prvních vteřin vlétli, šli do rychlého vedení a měli spoustu dalších šancí, tak soupeř poměrně rychle zareagoval a převzal otěže zápasu. Hráči Staré dámy rozjeli kolotoč a Nováček v bráně musel předvádět jeden zákrok za druhým. Bohužel netrvalo dlouho a soupeř během minuty otočil skóre ve svůj prospěch, a i nadále pokračoval v neustálém obléhání naší branky. V podobném duchu se zápas nesl až do stavu 6:1. Poté konečně trochu polevil s nám se povedlo utkání třemi góly trochu zdramatizovat. Bohužel jen na chvilku. Stará dáma nechtěla nechat nic náhodě, opět zařadila vyšší rychlost a zápas definitivně rozhodla. Divácky atraktivní zápas tak skončil zaslouženou výhrou domácích.
Kanonádu řídil hattrickem Maione, svůj dvouzápasový gólový půst pak dvěma kusy v druhé půli rázně ukončil kapitán Maršoun. Soupeře jsme po většinu zápasu drželi na uzdě, výrazněji se prosadil až v závěru po našem klasickém polevení.
Jarní sezóna začala, a tak se vám po delší odmlce opět hlásíme s pozápasovými reporty. Jelikož první dvě kole jeden z našich reportérů nedokázal do teď sepsat, tak se za nimi pouze v rychlosti ohlédneme. Oba zápasy byli pro nás bohužel nepříznivé 4:3 a 4:2. V prvním kole jsme nestačili na nováčka Pfefrs FC, kterému jsme prakticky darovali body naším velmi špatným výkonem bez komunikace. Ve druhém kole jsme byli naopak mnohem lepší, než soupeř, ale k naší smůle jsme nastřelili 5x konstrukci brány a naopak Bruins FC proměnili prakticky vše. Rád bych vyzdvihl soupeře z východu, který po celou dobu utkání hrál fair play, bez nadávek a agresivity, což se nám bohužel nestává často, děkujeme!
Třetí kolo jsme odehráli včera ve 20:45 snad až ve středočeském kraji v Běchovicích proti týmu Admira97. Náš soupeř narozdíl od nás první dvě kola vyhrál a navíc disponuje velmi útočnou silou, na kterou bylo potřeba reagovat. Za pět minut dvanáct se na svazu upeklo hostování třetiligového Maioneho, který je opět připraven potěšit oko diváka v našem dresu. I díky zatím bezchybné docházce Kindla jsme byli schopni postavit tým se třemi hráči na střídání, bohužel delší absence klíčových hráčů Bílého a Koubka stále trvá.
Do zápasu jsme se zakousli a ihned jsme začali obstřelovat Panýrkovu branku. Vytáhlí obr, ale s jistotou likvidoval veškeré naše pokusy a když jedna z šancí skončila na břevně a druhou do vinglu vytáhl neuvěřitelně z brankové čáry dokonce obránce, začali jsme přemýšlet jestli je fotbalový bůh tuto sezónu nakloněn správným směrem. Navíc netrvalo dlouho a na balonu hrající Admira šla do vedení. Do poločasu naštěstí naší smůlu protrhl Koudelka a tak mohl posílat oslavné polibky své dívce za klandrem. Vyrovnaný poločas ukončili skvěle chytající oba brankáři.
Ve druhém poločase jsme velmi dobře hrající jedince v dresu soupeře zaskočili, protože jsme z ničeho nic vedli o dva góly. Ofenzivní sílu nám dodal Letko, který se z nenadání objevil ve vápně, kde vyhrál hlavičkový souboj, který brankář ještě dokázal vyrazit, nicméně odražený balón si tak nějak klasicky v těchto situacích našel opět Letka. Kdo by čekal nějakou haluz dorážku je na omylu, Letko když už dá gól tak to vždy stojí za to a i tentokrát si to budeme dlouho pamatovat, protože místo razatní dorážky přišel klidný Panenkův dloubáček a šlo se slavit. Ihned na to vybojoval skvěle míč Koudelka, předložil Veselému a bylo to 3:1. Bohužel potom se ukázala kvalita soupeře, který nás začal mačkat a trošku i díky naší nervozitě otočil výsledek na 4:3. Naštěstí nás to nepoložilo a naopak jsme to byli my kdo v plnější sestavě měl v závěru více sil a doslova si urval vítězství pro sebe. Nejprve parádně vyrovnal Maione a poté otočku dokonala opět dvojce Koudelka Veselý. Nervozní závěr skvěle zvládnul rozhodčí a s klidem uklidnil, některé nepříjemné situace na obou stranách. Finální tečku dal výsledku skvěle hrající Koudelka, který na polovině hřiště obral brankáře Panýrka a parádní střelou z vlastní poloviny pečetil první jarní body pro „Mladíky“.
V mrazivé neděli nás na Novoškolské čekal poslední tým tabulky, Warrior MAC. Přes nepříliš fotbalové počasí jsme se sešli v hojném počtu, střídačka čítala celé tři kusy. Čas si našel dokonce i tuto sezónu spíše absentující Koubek.
Zápas se od začátku nesl v celkem poklidném tempu, soupeř už přijel víceméně smířený se sestupem, přestože matematická šance ještě žila, a my jsme se s vědomím jasné fotbalové převahy také nikam moc nehnali. První gól zařídil svou akcí Bílý, který dostal před zápasem od kapitána Maršouna jasné instrukce – více se pokoušet o zakončení. Jakoby chtěl dokázat svá slova, že není žádný obávaný kanonýr, tak svůj projektil z dobré pozice nasměřoval někam k rohovému praporku. Tam však stál připravený Letko, od kterého se odrazil míč za bezmocného brankáře.
Po trochu hluché pasáži si nakonec vzal míč Koudelka, promotal se přes tři hráče, následně si položil i brankáře, a pohodlně skóroval. Bezpečný náskok do kabin nám pak chvíli před půlí přinesl Bílý, který tentokrát seřídil svá mířidla bezchybně.
Druhý poločas pokračoval v podobném duchu jako ten první, s naší trvalou převahou a občasnou ležérností, která dovolila párkrát vyniknout i Nováčkovi v brance. Čtvrtý zářez v síti Warrioru si připsal svou první brankou v sezóně Charvát, když využil střílené přihrávky od Koubka. Warrior se poté zmohl alespoň na čestný úspěch, a úspěšným brejkem potrestal další z řady našich laciných ztrát při kombinaci na půlce.
Zápas i tak Youngsters dohrávali v uvolněné náladě, a na cestu do třetí ligy Warrioru přibalili ještě další dva banány. V obou případech šlo o dobře vyřešené přečíslení dva na jednoho. Nejdříve nachytal brankáře na přední tyči Maione, a následně Mihulovu pobídku zužitkoval Maršoun. To nezapomněl okomentovat soupeřův brankář, který svého obránce seřval, že když jdou na něj ve dvou, tak je přece úplně jasný kam bude nahrávat. Jakoby zapomněl, že existuje taky možnost vystřelit, jak mu koneckonců ukázal Maione chvíli před tím.
Konec tedy 6:1 a druhou ligu si zahrajeme i příští rok! Dokáží Youngsters 05. prosince v posledním kole prodloužit vítěznou serii a zakončí sezónu čtvrtou výhrou v řadě, nebo se předčasně uloží k zimnímu spánku? Hodně napoví i počasí, sníh v posledním kole každopádně odmítáme!
