Vedro jak v peci, tři kola do konce sezóny a jistota, že si zahrajeme druhou ligu i na podzim, to vše naznačovalo, že naše soupiska opět nebude čítat dvě pětky. Nakonec tím největším problémem však byla viróza, která postupně pokosila některé naše borce, kteří se přidali na už tak početnou dlouhodobou marodku. Hecovat tak musel kapitán Maršoun, kterému teplé počasí absolutně nesvědčí a tak, že je nemocný v tomhle teplíčku nikoho absolutně nepřekvapí. Hájek pro jistotu selhal v dopravě a tak bylo jasné, že si to střihneme pouze s jedním hráčem na střídání. Audi naopak bylo připravené velmi dobře, početný zástup afrických borců nasvědčoval tomu, že náš soupeř s fyzičkou a teplem mít problém rozhodně nebude.

Zápas začal velmi netradičně, když rozhodčí spustil na oba kapitány cizím jazykem, načež náš kapitán ze sebe dostal anglicky pouze „na to seru“ a Nováček tak musel chytat proti slunci. Debata o jazykové vybavenosti našeho kapitána pokračovala i po úvodním hvizdu a než jsme se rozkoukali, tak si Nováček připsal první famózní zákrok. Aktivní audina ihned začala určovat tempo hry a tlačit se do našeho vápna. Přesto jsme to byli my, kteří jsme hned v úvodních minutách soupeři připravili velké překvapení. Napomohli nám k tomu jak jinak, než dobře sehrané standardní situace. Nejprve se Maršoun po autu od Mihuly zavěsil do vzduchu a hlavou otevřel skóre, aby ihned poté po nacvičeném rohu s Koubkem navýšil na 2:0. Bohužel jakoby jsme si mysleli, že nemusíme bránit a soupeře rozstřílíme a než jsme se nadáli, Audi vedlo pohodlně 4:2. Vedro nám moc nesvědčilo, nechtělo se nám běhat a tak nějak celkově jsme hráli jenom, že musíme. Naopak na druhé straně afričtí tanečníci lítali po celém hřišti a zkoušeli nejeden míčový trik. Kromě klasicky výborného Nováčka z našeho týmu vyčníval pouze playmaker Koubek, však aby ne, když několik předchozích kol odpočíval, zhodnotil vedoucí mužstva Mihula. Poločas jsme tak nějak dochodili a spíš se těšili na konec, než že bychom měli sílu a chuť s nepříznivým výsledkem něco dělat.

Druhý poločas začal přesně tak, jak skončil ten první. Náš soupeř se aktivně mazlil s balónem a my spíš čekali na nějaký brejk. Velký špatný, ale předváděl v útoku Maršoun a jelikož neudržel nahoře ani jeden míč, tak soupeř neustále útočil. Zlepšený obranný výkon naopak v druhém poločase předvedla především dvojce Bílý s Vokounem, kteří aktivně střežili africké atlety. Drobných faulů se při bránění začali dopouštět Letko s Mihulou a následně i do té doby v klidu hrající soupeř. Rozhodčí pomalu přestal zvládat své rozhodnutí a především díky němu se rozhodnuté utkání začalo víc a víc hrotit. Naše fauly byli spíš taktické, kdežto soupeř několikrát nesmyslně dojel situaci, kde prostě věděl, že nemohl být u balonu první. Následně po odpískaném faulu nakopl útočník Audi jednoho z našich hráčů a strhla se malá strkanice. Korunu všemu nasadil nehrající trenér Audi, který byl za kladného stavu pro jeho tým nezvykle nervózní a dokonce si došel slovní přestřelku s Mihulou vyřešit až na trávník. Ale kdo chce kam, pomozme mu tam! Situace se uklidnila, hrálo se dál a najednou z ničeho nic po souhře Maršouna s Koubkem jsme dali v 58´ minutě gól. Aktivní Koubek poté zavelel jako správný špílmachr, že to ještě kousnem a také se tak stalo! Nejprve jsme si nechali orazítkovat břevno, poté si převzal míč právě Koubek a s citem rozjel hlášenou poslední akci zápasu. Precizní přihrávkou nahrál ihned balón nahoru do obsazeného Mihuly, který se dvěma obránci na zády parádně sklepl míč pro Maršouna. Přesto, že náš kapitán byl rozhodně do té doby nejhorší na hřišti, tak se ranou z první nemýlil. Završil hattrick a vyrovnal tak na 4:4. „Kvalitu“ ještě v závěru předvedl rozhodčí, který i přesto, že hlásil poslední akci a ještě ani celá naše pětka po gólu nebyla na vlastní polovině, odpískal rozehrávku. Audi ihned valilo v přečíslení útok na naší bránu a pouze s velkým štěstím jsme neobdrželi gól. Poté po odkopu ještě přijel jeden z hráčů opět nesmyslně do Mihuly. Uviděl za to žlutou kartu a následně konečně rozhodčí písknul konec. Na konci zápasu jsme si všichni v poklidu sportovně podali ruku, až na vedoucího z týmu Audi, který měl opět nějaké nesmyslné řeči… k tomu asi není raději ani co říct. Soupeř si rozhodně za předvedenou hru zasloužil vyhrát, ale prakticky se o bod připravil úplně, ale úplně sám protože my k němu přišli jako slepý k houslím.